Stanovenie dĺžky meča

     Stanovení nejvhodnější délky meče, respektive jeho jednotlivých částí, může být pro mnohé při výběru rozhodující. Všeobecně poskytované Informace jsou však v tomto ohledu velmi strohé a zavádějící, proto bych zde rád shrnul a uvedl co možná nejjednodušší principy pro stanovení nejvhodnější délky meče vzhledem k určité postavě, délce končetin a druhu bojového umění, které se chystáte provozovat.

     I když jsou často pro výběr správné délky meče uváděny tabulky, ve kterých je stanovena nejvhodnější délka meče vzhledem k výšce jeho majitele, jsou tyto rozměry poněkud zavádějící. Každý člověk má jinak dlouhé končetiny, vzhledem ke své celkové výšce, nehledě na to, že většina těchto tabulek je převzata od Asiatů, kteří mají oproti Evropanům odjakživa kratší paže. Osobně si myslím, že veškeré tyto tabulky vycházejí z jednoho bodu stanov vydané Tokugawským Shogunátem (viz. níže) a jsou tedy pro většinu Evropanů skutečně nepoužitelné. Proto je důležité, vybírat délku meče tak ( pokud nám už na ní záleží a nekupujeme si meč např. pouze jako bytovou dekoraci ve formě funkční repliky ), abychom jej měli skutečně, jak se říká „na míru“.

     I v Japonsku panovaly, co se stanovení nejvhodnější délky meče týká, velké rozpory, které můžeme sledovat na vývoji délky mečů, v tom kterém období Japonské historie. Na počátku 14. a ke konci 15. století se délka čepelí většiny mečů pohybovala mezi 70-73 cm, zatímco většina mečů z počátku 16. století byla mnohem kratší a průměrná délka čepelí se přibližovala k 60 cm. Tato situace však netrvala příliš dlouho, protože ke konci 16. století se kováři vrátili opět k výrobě mečů s čepelemi okolo 73 cm.

    Výběr délky meče podle všeobecných doporučení lze rozdělit do dvou skupit podle toho, jaké bojové umění se chystáme studovat. Poté se může doporučená délka meče lišit podle stylu té které školy a proto pokud je ta možnost, jistě je dobré vhodnou délku zkonzultovat s učitelem.

     V Kendo by délka uchopeného a volně spuštěného meče podél těla měla být taková, aby špička meče dosahovala těsně k podlaze, ale pokud možno se jí úplně nedotýkala. Většina moderních Iaido škol, doporučuje délku meče až o 5 cm delší. Především u Iaido je velmi důležité uvědomit si, že při noto (vracení meče zpět do pochvy) velmi záleží na délce meče vzhledem k délce paží a stavbě těla.

     Délka rukojeti se stanovuje dvěma způsoby. Buď se jedná o trojnásobek šířky dlaně, respektive zatnuté pěsti nebo o délku předloktí, od lokte, k zápěstí. Osobně bych se přiklonil spíše k prvnímu způsobu, protože meč se drží v dlaních, ne na předloktí a každý máme dlaně jinak veliké, i když předloktí může mít délku stejnou. Příliš krátká tsuka podstatně snižuje ovladatelnost meče, posunutím jeho těžiště směrem ke kissaki. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že meče s těžištěm více než 16 cm od Tsuby již působí velmi těžce oproti jejich reálné hmotnosti a jsou tak hůře ovladatelné.

     Protože se nepovažuji za nijak vzdělaného v této oblasti a především co se týká Iaido, nalezl jsem v informacích týkajících se stanovení správné délky meče mnoho rozporů, dovolil bych si tento článek zakončit doporučeními snad jednoho z nejpovolanějších, již zesnulého 20. Soke školy Muso Jikiden Eishin Ryu, Kohno Hyakurena, které jsem si dovolil přeložit a přizpůsobit z anglického překladu Colina Hyakutake.

     „Všimnul jsem si, že mnoho lidí používá meče, které jsou příliš dlouhé, s tsubami, které jsou příliš malé. Délka i hmotnost meče by měly být odpovídající tomu, kdo jej vlastní. Tsuba, která je dodávána spolu s mečem a vyrobena kovářem, je odpovídající danému meči, proto je zbytečné měnit ji za menší. Délka čepele může být stanovena osobou, která si meč objednala. Tak jako tak, délka byla stanovena již dávno. (Shogunátem Tokugawa v předpisu Jusun).

Tam jsou uváděny 2 způsoby stanovení délky:

1. Výška – 3 stopy
2. Meč držený jednou rukou se lehce dotýká země Kissaki

Dodatek: Délka meče, zakřivení čepele, hmotnost, délka a tvar boshi atd., jsou parametry hluboce spojené s výkonem iai.

     Tvary prohnutí čepele jsou Toriizori, Koshizori a Sakizori. Toriizori a Koshizori, jsou vhodné pro iai. Sakizori ( vrchol prohnutí čepele je přesunut od středu směrem ke Kissaki ) však není doporučováno, protože u tohoto zakřivení čepele dochází při provádění technik k častému pořezání prstů.

     Hmotnost meče by měla být úměrná hmotnosti a z ní vyplývající síle jeho majitele. Při nácviku technik s příliš těžkým mečem může dojít k poškození svalů paží, narušování rovnováhy a vytvoření nejrůznějších špatných návyků a technických chyb.

     Také tvar boshi přímo souvisí s noto. Krátký boshi nevytváří žádné problémy, ale příliš dlouhý boshi působí potíže při setkání se kissaki s koiguchi.

     Co se týká velikosti tsuby, menší Tsuba nijak nebrání pravému zápěstí v ovládání meče, ovšem velká Tsuba působí stejné potíže, jako příliš dlouhá čepel meče.

     Používejte zdravý rozum. Já bych doporučoval zaměření se na následující body… 1. Hmotnost meče, 2. Délka meče, 3. Zakřivení čepele.“

      Závěrem bych si tedy dovolil toto shrnutí… Pokud vybíráte meč a máte například možnost si ve vašem dojo si od kolegů nějaké meče vypůjčit na pár technik, tedy vyzkoušet si jejich délku, hmotnost a ovladatelnost v praxi, je to asi to nejlepší a nejrozumnější, co můžete při jeho výběru udělat. Další možností je pak přímo návštěva prodejce a „osahání“ si meče před jeho následnou koupí.

     V našem eshopu nabízíme v drtivé většině případů meče s délkou čepele 71-73 cm a délkou tsuky 26-31 cm. Možností je také výroba meče zn. Munenorina zakázku se zálohou předem. Ovšem je třeba si uvědomit, že v takovém případě může být čekací doba i 1 rok.

Další možnosti, čím se řídit při výběru vašeho meče naleznete například zde.